Afgánský chrt – jaký je?

 

V poslední době se objevují dotazy od lidí, kteří si chtějí pořídit afgána a ptají se, jaký je.

Je velice rozumné a chvályhodné zjistit si nejdříve informace o plemeni. Začít se zajímat, až když už máte psa doma, je trochu pozdě. 

A jaký tedy je?

Majestátní, důstojný, nepřístupný, záhadný. Hravý, chápavý, oddaný, temperamentní a rychlý jako vítr. Ale dokáže být i tvrdohlavý, svůj, neposlušný, ničit vám nervy, ale i dělat vám radost, být milý.

K cizím je nedůvěřivý a zdrženlivý. Tato rezervovanost může někomu vadit, jiný v ní vidí přednost. Je nezávislý. Není to pes pro každého. Chcete-li si pořídit afgána jen proto, aby vás „aspoň někdo“ doma poslouchal, afgánský chrt nebude to pravé plemeno pro vás. Určitě by si jej neměl pořizovat člověk vyžadující po svém psu absolutní poslušnost. Afgáni totiž poslušnost rádi ignorují.

Při výchově musíme vycházet z toho, že afgán byl celé věky vychováván k samostatnosti, k samostatnému rozhodování a i přes dlouhou dobu, kdy se stal psem společenským a má páníčka, který chce o všem rozhodovat sám, nehodlá se smířit s tím, že by se stal loutkou, která „jen“ plní rozkazy pána. Afgán má v sobě málo z charakteru psa. Je spíš ochočeným zvířetem, které se přiklonilo k člověku.

Jenže k bezproblémovému soužití člověka a psa v dnešním světě je třeba dodržování určitých pravidel a výchovy.

Afgánský chrt, i přes svůj výrazný lovecký pud, je schopen naučit se vhodné chování ke „svým“ zvířatům. Myslíme tím zvířata, která žijí v jeho blízkosti. Své kočce (slepici a dalším domácím zvířatům) doma nic neudělá, ale za cizí venku se požene.

Pes by měl bydlet s námi doma. Venku se jeho srst špatně udržuje a kromě toho potřebuje být v úzkém kontaktu se „svým“ člověkem. Doma je klidný. Miluje polehávání na pohovkách.

Jako svého pána si vybere toho, kdo mu věnuje nejvíce pozornosti, stará se o něj, krmí jej, chodí s ním na procházky. Dospělý afgán chce mít jeden domov a těžce nese odloučení od pána, nebo dokonce střídání majitelů.

 Afgánský chrt je inteligentní, byť se nám různé tabulky psí inteligence snaží namluvit opak. (V tabulkách jde totiž o poslušnost a lze to brát i takto: Který pes je chytřejší, ten co udělá, co mu přikážete, nebo ten, který udělá, co chce on sám?) To pouze jeho svéhlavost, nezávislost a samostatnost, tedy špatná ovladatelnost, způsobila, že se o něm říká, že je hloupý. Ale je to trochu jinak, dá se říci, že je chytrý, ba přímo vychytralý, až dost. Afgán se totiž nenamáhá dělat věci, o kterých si myslí, že je nepotřebuje. Ale bez problémů se, i bez vašeho přičinění, naučí úkony, které jsou mu ku prospěchu (otevírat dveře, odpadkový koš, ledničku…). Chce-li, učí se velmi rychle, ale co se učit nechce, mu jaksi trvá.

Nejen na výchovu, ale též na pohyb je náročný. Jenže většinou ho nelze pustit kdekoliv, přijde totiž až sám uzná za vhodné. Přesto byste měli dopřát svému afgánovi volný pohyb na místech, kde je to možné, a kde nehrozí nebezpečí úrazu.  Vydovádí se též na dostizích.

Afgáni se dělí na výstavní a dostihové. Pro jeho dlouhou srst není dost dobře možné skloubit obojí, pokud chceme jedno nebo druhé provádět na špičkové úrovni.

Když afgán zmokne, postrádá typický pach „mokrého psa“.

Říká se, že afgán nelíná. Ale v období línání sem tam chlup doma najdete. Pes líná obvykle dvakrát do roka, ale protože teplotní rozdíl doma chovaného psa není tak markantní, jako v přírodních podmínkách, není ani línání tak silné. Takže s případnými chlupy si lehce poradíte při běžném úklidu.

 Ještě chcete afgána?

Takže co si musíte uvědomit (když pominu lásku ke psovi a krmení, což považuji za samozřejmost)?

Afgán vás nebude slepě poslouchat a plnit vaše povely okamžitě. Ano, afgán udělá, co chcete, ale pro lásku k vám, ne pro rozkaz. Afgán dospívá pomalu a to fyzicky i psychicky. Dozrává ve věku kolem tří let.

Péče o štěně je stejná, jako o všechna štěňata. Vše, co chcete, aby uměl, ho musíte naučit. Nejlépe se štěně učí hrou. Od vás je třeba trpělivost, čas, pochopení a nezměrná láska. Chybami, nebo hrubou výchovou se pes stane hysterický, nebo agresivní, což se později těžko, nebo vůbec, nedá napravit.

Čemu se dále musíte věnovat, je srst. I když nebudete chodit na výstavy, o srst je třeba pečovat (a neřešit to stříháním – je dost krátkosrstých plemen, máte-li zájem o takového psa).

Štěně češeme od útlého věku (i když zatím není co), ale je to nutné, aby bylo na česání zvyklé.

 Ale jinak je afgánský chrt normální pes a pokud jste ochotni respektovat zvláštnosti jeho povahy a přijmout afgána jako svého rovnocenného partnera, pak si afgána pořiďte.